Návrat na hlavní stranu

4.1.2. Gregoriánský chorál

Mylně považován za reformační dílo významného papeže Řehoře Velikého (590-604), který v době redakce už nežil. Přesnější termín: novořímský chorál.

Jednohlasý liturgický (bohoslužebný) zpěv římsko-katolické církve, který do konce 1.tisíciletí vytlačil všechny ostatní typy západokřesťanského zpěvu.

4.1.2.1 Zpěvní druhy gregoriánského chorálu (podle liturgické funkce)

Mše - hlavní křesťanský obřad (jednotlivé části viz. odd.4.1.2.2

Officium - (tzv.hodinky) - cyklus 8 obřadů rozvržených na jednotlivé hodiny dne (týkalo se kněží, např. nešpory = večerní hodinky)

Lekce a orace - nejjednodušší formy bohoslužebného čtení (latin. lectio /c/ = čtení) a motliteb (latin. oratio= motlitba) zařazených ve mších i hodinkách

Texty liturgické a tedy i chorální měly buď platnost celý rok - tzv.ordinarium (latin. ordinarius = pravidelný), nebo se měnily podle církevních období a svátků - tzv. proprium (latn. Proprius = zvláštní).Provozovací praxe: zpěv antifonální a responsoriální (postupně nabývá převahy) (viz.odd.3.3)

4.1.2.2. Části mše

4.1.2.2.1 Zpěvy mešního propria (proměnlivé, jsou strarší a hudebně bohatší

Introit - vstupní zpěv

Graduale - v první třetině po čtení bible

Alleluja - radostný zpěv (koloratura) následující po graduale

Tractus /k/ - ve smuteční mši (Requiem) a v době postní nahrazuje Alleluja, velká starobylost

Offertorium - zahajovalo střední část (obětování)

Communio - určeno k sv. přijímání

4.1.2.2.2 Zpěvy mešního ordinaria (neměnné):

Kyrie (Kyrie elelson = Pane, smiluj se) - krátká prosbba ve stylu litanie, následuje hned po části Introit

Gloria (Gloria in exscelsis Deo = Sláva na výsostech Bohu) - delší oslavný text ve stylu žalmu

Credo /k/ (Credo in unum Deum = Věřím v jednoho Boha) - vyznání víry, před koncem první třetiny

Sanctus /k/ (=Svatý) - krátký oslavný text před proměňováním

Benedictus /k/ (=Požehnaný) - jako samostatná část se oddělilo od Sanctu v době vícehlasu

Agnus Dei (= Beránku boží) - prosba předcházející Communio (sv.přijímání)

4.1.2.2.3 Typy zpěvníků

Antifonář = zahrnuje mešní proprium a ordinarium a officium

Graduál = obsahuje pouze proprium a ordinárium

Misál = obsahuje části mše zpívané pouze knězem

4.1.2.3 Hudební řeč

Čistá melodie, ryze vokální a jednoholasá, osvobozená od pravidelného rytmu a vylučující jakýkoliv novodobý harmonický doprovod. Dvě formy:

3 základní styly:

  1. styl sylabický = jedna slabika textu soijena jediným tónem melodie
  2. styl melismatický = jedna slabika textu zdobena kratšími či delšími skupinkami tónů (převládá)
  3. styl neumatický ´převaha kratších skupin tónů (2-4 tóny) nad jednotlivými slabikami

POKRAČOVÁNÍ TEXTU


 

Copyright 1994-2018 © Luděk Šorm